Štěříková Edita: Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Obrazy ze života

Edita Štěříková (*1937): Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Obrazy ze života | pobělohorský exil
Kniha o životě žen v obnovené Jednotě bratrské hraběte Zinzendorfa, jejichž postavení bylo výjimečně emancipované
• 1. část: historické souvislosti, které předcházely vzniku obnovené Jednoty bratrské
• 2. část: obrazy ze života jednotlivých žen
Nakladatel: Kalich
Rok vydání: 2014
Formát: 17,5 × 25 cm, 536 stran, šitá vazba v tvrdých deskách
ISBN 978-80-7017-210-0

„Pro 18. století bylo postavení žen v obnovené Jednotě bratrské neobyčejně emancipované, což budilo ve své době nedůvěřivou pozornost. Dnes je tato skutečnost hodnocena naopak kladně a je předmětem historických pojednání. V této knize nás bude zajímat život moravských žen, a sice především těch, kterým byly svěřeny důležité úkoly ve sboru, v církvi nebo v misii. První část knihy připomene v hrubém nástinu historické souvislosti, které předcházely vzniku obnovené Jednoty bratrské. Vlastní přínos této knihy tvoří obrazy ze života jednotlivých žen.“
Z předmluvy autorky Edity Štěříkové

O historičce Editě Štěříkové
Prom. hist. Edita Štěříková (*1937) je česká vědecká pracovnice zabývající se problematikou exilu a pobělohorských exulantů a emeritní archivářka Evangelické církve hessensko-nassavské. Od roku 1969 žije v Německu. V roce 2003 jí byla udělena Evangelickou teologickou fakultou UK Medaile J. A. Komenského. Je čestnou členkou spolku Exulant, který ji v roce 2017 rovněž udělil cenu Jana Amose Komenského Orbis terrarum. Je autorkou mnoha knih a odborných článků.

Obecně o pobělohorských exulantech
„Čeští a moravští exulanti, kteří opouštěli své domovy a vydávali se do nejistoty v cizině, museli počítat s podstatně skrovnějšími hmotnými životními podmínkami, často dokonce s velikou bídou. Pobělohorští exulanti naráželi v cizině při své příslovečné bídě na různé předsudky a nevraživosti, než vcelku prosluli svou pracovitostí a vynalézavostí. Vedle slavných mužů, jako byl učitel národů Jan Amos Komenský, autor jednoho z nejoblíbenějších zpěvníků Cithary sanctorum Jiří Třanovský a obdivovaný grafik Václav Hollar nebo malíř Jan Kupecký, stojí dlouhá řada významných exulantů a jejich potomků, kteří museli žít v cizích zemích.“
Edita Štěříková, cit. z: Stručně o pobělohorských exulantech